Karel D. Balek (*16. 12. 1887 Počátky, † 12. 4. 1946 Benešov) byl štábní kapitán československých legií, účastník bitvy u Zborova, držitel dvou válečných křížů, člen prvního a druhého národního odboje, pedagog a první ředitel ZŠ Jiráskova. Pamětní deska byla odhalena za účasti představitelů města Benešov, Československé obce legionářské, válečných veteránů, rodiny Karla D. Balka a dalších významných hostů.
Za školu jsem řekl vše, co jsem měl na srdci, ve svém povídání přímo na akci.
O historických souvislostech už byla řeč, jistě se zmíní některý z dalších a povolanějších řečníků.
Mně dovolte, abych vás všechny přivítal před naší Jiráskovkou za Jiráskovku samotnou.
Rád bych poděkoval všem, kteří se o toto zhmotněné připomenutí Karla D. Balka zasloužili. Mám z toho upřímnou radost a zároveň cítím zvláštní osobní propojení, chvění i určitou spoluzodpovědnost. První ředitel naší školy… a na konci celé té řady dalších já, jako zatím ten poslední.
Už na začátku školního roku jsem se v úvodní řeči k dětem o dnešním dni zmínil.
Jako o příležitosti sáhnout si na historii.
Jako o příležitosti připomenout si jednoho z našich předků,
jako o šanci zase o něco víc si našich předků vážit.
A také jsem jim rovnou doporučil, aby hned odpoledne zašly za babičkou nebo za dědou, aby ty svoje šance nenechávaly ležet ladem.
Jednak jim tím určitě udělají radost a navíc… živé povídání o minulosti žádný internet nenahradí.
Když se náš první pan ředitel stěhoval v roce 1934 do vytoužených nových prostor naší školy,
rozloučil se v kronice se starou nevyhovující budovou poměrně jednoznačně:
„Je přímo vězením a ne školou.“
Byl to pro město tenkrát velký svátek.
Nepochybně se i od té doby mnoho změnilo.
Nepochybně by se naši dnešní žáci podivili, jak moc se od té doby změnily i podmínky pro vyučování.
Je přirozené, že všechno se stále mění. Na můj vkus někdy až příliš rychle.
Co by ale mělo každopádně zůstat trvalým, jsou morální hodnoty.
A právě také o to se snažíme na naší Jiráskovce osmdesát let po našem prvním panu řediteli.
I vzpomínka na něj nám v tom může být pomocníkem.
Ještě jednou děkuji všem.
Petr Šedivý, ředitel školy
A děti si k tomu také řekly své:
Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté,
dnes bychom vám chtěli připomenout pár momentů ze života Karla Dimitrije Balka, který se zasloužil o stavbu naší školy a byl jejím prvním ředitelem. Naše Jiráskovka byla původně školou chlapeckou a byla o délku jedné učebny kratší, protože v době stavby se nedostávalo financí. I přes komplikace a hospodářskou krizi byla nakonec škola roku 1934 slavnostně otevřena a my jsme rádi, že se zde dnes můžeme učit.
Proč se od školního roku 1939-1940 změnilo vedení naší školy?
O čem vypovídají školní kroniky?
Proč není jméno Karla Dimitrije Balka uvedeno na pamětní desce ve vestibulu školy?
To jsou otázky, které jsme si kladli v hodinách dějepisného semináře. Karel Dimitrij Balek byl 1. 9. 1939 zatčen německou okupační mocí a obviněn z velezrady. Byl vězněn, ale přežil. Bohužel na následky útrap v roce 1946 umírá. Po druhé světové válce je symbolem legionářské tradice a nekomunistického odboje, což se po únoru 1948 nehodí.
Čím nás jeho život může inspirovat dnes?
Někdy je potřeba být odvážný a nevzdat se ani v těžkých chvílích. Život lidí nebyl vždy tak jednoduchý jako dnes, měli bychom se vážit toho, že můžeme svobodně chodit do školy a vzdělávat se.
Neměli bychom zapomínat na minulost a na lidi, kteří pro naši školu něco udělali. Měli bychom si naší školy vážit a pečovat o ni stejně, jako o ni pečovali ti před námi. Karel Dimitrij Balek po sobě nezanechal jen budovu, ale také příběh, na který bychom neměli zapomenout. Děkujeme mu za jeho práci, odvahu a za to, že díky němu může naše škola v této podobě sloužit dalším generacím.
Žáci dějepisného semináře 9. ročníku
